OPEN TOUR TRUTNOV 19.2.2011
V sobotu 19.2.2011 se jel další závod zimní části tohoto seriálu. Po dvoutýdenní přestávce, kdy jsem se na vysílačku nestihl ani podívat to byl opět příjemně strávený den. Jak bylo avizováno, tvar dráhy byl postaven dle listopadové předlohy, tedy spíše rychlá a plynulá. Já se rozhodl jet již v pátek večer a trochu potrénovat. Samozřejmě mne potěšilo, že bude přítomna RC TECHNIKA se svou nabídkou dílů a příslušenství. V sobotu ráno se v sedm hodin otevřela hala a postupně se začal plnit prostor pro depa. Krátce na to již bylo na dráze plno a všichni se postupně střídali u ranního trénování. Tréning byl organizován počítačem a formule měli vždy vyhrazený prostor pouze pro sebe.
První kvalifikační jízda začala krátce po deváté hodině hned po ranní rozpravě. Celkem se přihlásilo 72 aut a jako vždy nejobsazenější byla kategorie STOCK (26) a SUPERSTOCK (19). Zajímavé souboje se ale čekali i v kategorii MODIFIED, kde na vítězství si dělali zálusk hned 3 soupeři. Vítězství a tím i nejlepší startovní pozici pro finálové jízdy si vyjel Petr Hanák, z druhého místa startoval Michal Blahovský a třetí Petr Grof. Již toto postavení slibovalo zajímavé souboje, protože jak znám Petra Grofa, tak určitě svůj "skalp" tak lehko nedá. Všechny tři finálové jízdy této kategorie byly napínavé až do konce a pro zájemce je zde video z druhé finálové jízdy MODIFIED "A" Celkově se vítězem této kategorie stal Petr Grof.
Na start kategorie Stock se postavilo celkem 26 jezdců mezi kterými jsem jako již tradičně v tomto seriálu byl i já. Auto fungovalo, koberec poskytoval dostatek a někdy až přebytek gripu a tak bylo potřeba "už jenom" dobře zajet. To se mi v první kvalifikaci podařilo s dostatečným nádskokem před druhým Karlem Krejčíkem a třetím Filipem Veselým. Vybojovat pole-position nebylo lehké, protože zálusk mělo samozřejmě víc jezdců. Nakonec po odjetí 4 kvalifikacích jsme se na startu seřadili v pořadí 1.R.Ďurana, 2.Martin Kořínek, 3.Karel Krejčík.
Martin Kořínek přijel do Rtyně otestovat nové combo, které bude používáno v serialu X-Ray Challenge a tak již v kvalifikacích se snažil najít ideální nastavení převodového poměru a nastavení motoru, při nulovém časování regulace, tak aby byl schopen držet výkonnostně krok se stockovými regulacemi.
Za sebe budu říkat, že toto se mu podařilo. Martin v první kvalifikaci skončil až na 4. místě a podle toho jak byl set (regulátor-motor) nastaven bylo vidět, že strácel hlavně rychlostně. Po dalších úpravách (změn časování motoru) a hledání správného převodového poměru se dokázal i rychlostně dostat na úroveň modelů, které používali s motorem 17,5T výkonné stock regulace. V přestávce před finálovkami mě požádal, jestli bych se nesvezl s jeho autem a zkusil si udělat obrázek o tom jak to vše funguje. Po krátké chvilce, kdy jsem potřeboval jedno-dvě kola, abych si na jeho auto zvykl (podvozek X-RAY jsem nikdy předtím neřídil), jsem byl překvapen jak to funguje. Nárust výkonu a rychlosti je příjemně hladký a lineární. Odjel jsem s autem cca 5-6 minut a byl spokojen jak se auto chová. Výkonu dostatek a teplota motoru bez jakéhokoliv chlazení se pohybovala kolem 60° - 65°C. Jaký je závěr za mne? Dokázal bych si tento set představit i ve svém autě. Co vnímám jako + je hlavně hladký a lineární nárůst výkonu při dodržení cca stejné rychlosti jako se stock regulací a tím pádem, tedy alespoň pro mne, plynulejší jízda a méně chyb, které mi většinou brání držet ideální stopu. Navíc stanovená cena tohoto comba je velice zajímavá.
No ale vrátím se k finálovým jízdám. Hned po startu prvního kola jsme se já, pan Kořínek a Karel Krejčík, ostatním odtrhli. Martina jsem měl pořád v patách a nemohl jsem se mu vzdálit. Ještě pořád mám co na své jízdě zlepšovat a drobné chybičky znamenaly drobné ztráty. Martin mne mohl několikrát předjet, ale držel se spíše za mnou. Vzhledem k tomu, že nebyl počítán do konečných výsledků, nechtěl nám nějak do toho zasahovat. Pustil před sebe i Karla a jako třetí uzavíral naši trojku. V jedné zatáčce jsem pak udělal chybu a Karel se protáhl přede mne. U této akce jsem ho lehce "ťuknul" a Karel zůstal mimo. Počkal jsem na něj a pustil před sebe, jelikož to byla moje vina. Do cíle jsme dojeli pak v tomto pořadí. Ve druhé finálovce, kdy už koberec nabízel až moc gripu se mi podařilo asi v polovině udělat boudu a tato chyba byla potrestána opět dojetím na druhíém místě. I když již bylo o vítězi rozhodnuto, vychutnali jsme si i tu poslední. Snažil jsem se vyvarovat chybám, které by daly prostor Karlovi k mému předjetí a tak jsem si vzal vítězství alespoň v té poslední. V celkovém pořadí tedy zvítězil Karel Krejčík k čemu mu samozřejmě gratuluji a tak jsme si konečné umístění oproti předchozímu závodu prohodili.
Vyhlášení proběhlo velice rychle po skončení poslední jízdy. Opět dobrá nálada a atmosféra po celý den. Další kolo se jede za 14 dnů a je se určitě na co těšit.
Pár fotek najdete v Galerii.